Na tuto epizodu jsem se těšila od začátku celého spisovatelského podcastu. Právě šťastný sedmý díl jsem chtěla věnovat svému tátovi, Ivu Reicheltovi, který formoval mé dětství (a pravděpodobně jsem po něm zdědila lásku k psaní a médiím). A taky založil Country Radio.
I když jsem to jako malá tolik nevnímala, miliony lidí každý den poslouchaly můj hlas a jingle „Pošoucháte kantijádijo“. Vydáme se spolu do minulosti, necháme padnout železnou oponu a zavzpomínáme na dobu, která přála velkým nápadům, odvaze a bláznivým snům.
Vzpomínky, které v sedmé epizodě uslyšíte, zná málokdo. Vlastně jen ti, kteří u zrodu soukromého rádiového vysílání v devadesátých letech dvacátého století byli. Ani na Wiki se nedočtete, kdo za rádiem od začátku stál, jaké byly jeho opravdové syrové začátky, nebo proč vysílalo z prvních lokalit. Právě proto mi přišlo důležité tyto vzpomínky zachytit, nahrát a pustit veřejnosti. Byla by škoda, kdyby ta velká mladická odvaha, drzost, nápad a pořádný kusanec štěstí na dobré lidi, bez kterých by to nešlo, zanikly…
Do rozhlasu se dostal na drzost
Táta se chtěl žurnalistice věnovat vždycky, ale když se nepřízní doby několikrát nedostal na žurnalistiku, jednoho dne pomyslně zaklepal na dveře tehdejšího Československého rozhlasu s tím, jestli by pro něj neměli místo. Měli. Začal jako zvukový technik, postupně se dostal i do redakcí nebo k pouštění v té době zakázaných písniček, které měl rád.
Když po 17. listopadu 1989 přicházela změna, Ivo Reichelt si řekl, že založí vlastní rádio. Napsal na průklepáku (což byl kopírovací papír a ano, musela jsem si to vygooglit) dopisy tehdejším vládním činitelům, aby začali vydávat soukromé licence. A pak se dlouho nedělo vůbec nic…
Z Výstaviště na palmovku
Country Radio začalo vysílat 15. srpna 1991 v 15:15 hodin. Představilo se písničkou Řidič, ten tvrdej chleba má od Ladislava Vodičky. A hádejte, kdo byl první volající na pevnou linku ve studiu, aby „mládencům“ popřál hodně štěstí? Tomu ale předcházelo tahání vysílače do věže s hodinami na pražském Výstavišti, punková stavba prvního studia ze zbytků dřeva, a taky obrovská víra v to, že se to prostě povede. „Dokážu to!“
Nikdo si v začátcích neuměl představit, co nápad, který vznikl z lásky k trampování, přinese, jaký kolos se z něj stane. Mě osobně na povídání moc baví právě ty divoké devadesátky a obrovská síla snění, které dohromady pohly celým světem. Právě ta odvaha ve vlastní nápady a víra, že se to jednou musí povést, i když je nezdarů na tvůrčí nebo podnikatelské cestě spousta, jsou něco, co si od dětství nesu v sobě. Možná, že je to právě díky Country Radiu.
Rozhovor v Metru
Před pár lety jsem tátu vyzpovídala taky v magazínu MenWomen deníku Metro. Najdete tam zákulisní fotky a informace třeba o tom, jak vzniklo první logo (fixama!) nebo obrazovou vzpomínku přímo na můj natáčecí den. Rozhovor si můžeš přečíst v odkazu výš (od strany 22), nebo v galerii níže.
kde si můžeš podcast poslechnout?
Ahoj, Spisovatelky! můžes poslouchat na YouTube, Spotify, Apple Podcast a nově také na Seznam Podcasty.cz.
